Zaměstnance může pracovní úraz vyřadit z pracovního procesu na dobu několika týdnů ale i několika měsíců. V následujícím článku si ukážeme, jaké druhy náhrad vymezuje zákoník práce pro poškozeného zaměstnance, ať už jde o odškodnění pracovního úrazu, nebo například nemoci z povolání. 

Zákoník práce proto vyjmenovává několik náhrad, které může poškozený zaměstnanec uplatňovat při odškodnění pracovního úrazu a nemoci z povolání. Zaměstnanec může uplatňovat klidně všechny ze seznamu, ale tyto musí mít souvislost s utrpěnou újmou na zdraví.

Jaké druhy náhrad můžete obdržet:

- náhrada ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti,

- náhrada ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti,

- náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění,

- účelně vynaložené náklady spojené s léčením,

- náhrada věcné škody.

Náhradu ztráty na výdělku, ať už po dobu pracovní neschopnosti, nebo i po jejím skončení, a k tomu i vynaložené náklady na léčení a náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění lze považovat za odškodnění nemajetkové újmy způsobené zaměstnanci.

‍Náhradu věcné škody, lze považovat za odškodnění majetkové újmy způsobné zaměstnanci.

Zákoník práce a nový občanský zákoník upravují odškodnění újmy na zdraví samostatně: pracovní úraz a jeho odškodnění se řídí dle zákoníku práce, újma na zdraví např. oběti dopravní nehody nebo lékařského pochybení se řídí dle nového občanského zákoníku.otožná újma na zdraví tak může být odškodněna dvěma způsoby – a logicky může být výše odškodnění různá. Pro poškozené je tak problematika újmy na zdraví nepřehledná a dá se říci, že i nespravedlivá. Spravedlivé odškodnění však lze získat. Pokud byste potřebovali v problematice pomoci, kontaktujte nás a rádi Vám pomůžeme.

Náhrady ztráty na výdělku

Obecně lze říci, že náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem a nemocenskou pobíranou po dobu pracovní neschopnosti. Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání renty přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu s přičtením případného invalidního důchodu (pobíraného z téhož důvodu). 

Odškodnění bolestného a ztížení společenského uplatnění (ZSU)

Odškodnění bolestného a ZSU se poskytuje jednorázově dle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Pokud si jako zaměstnanec myslíte, že poskytnuté odškodnění bolestného a ztížení společenského uplatnění je nedostačující, můžete vše podat k soudu a ten může rozhodnout o zvýšení odškodnění. Pojišťovny zaměstnavatelů jsou z naší zkušenosti ochotné přistoupit i na mimosoudní dohody, proto vše konzultujte co nejrychleji a ještě před vyplacením odškodného, tak abychom Vám pomohli stanovit skutečně maximální výši tohoto odškodnění.

Náklady spojené s léčením a věcná škoda

Při odškodnění pracovního úrazu vám také může náležet odškodnění účelně vynaložených nákladů spojených s léčením. Takové náklady přísluší tomu, kdo je vynaložil (např. rodina, která se o vás starala, nebo vás vozila na nutná vyšetření). Zákoník práce rovněž stanovuje, že jako zaměstnanec máte právo požadovat odškodnění věcné škody, např. poškození oblečení při pracovním úrazu.

Výčet, který jsme zde uvedli, je pouze orientační – k tématice se budeme dále vracet a naše články rozšiřovat. Vždy ale doporučujeme konzultaci, jelikož paragrafy, praxe soudů i samotná legislativa se stále mění. A proto se může stát, že co by např. nebylo správně odškodněno v letech dřívějších, se dnes posuzuje a odškodňuje naprosto jinak.

Víte o někom, komu by se náš článek hodil? Sdílejte ho:

‍